Vrcholně barokní děkanský chrám sv. Máří Magdalény byl vystavěn v letech 1733 – 1736 podle plánů významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera na místě středověkého gotického kostela z druhé poloviny 14. století. V roce 2010 byl tento nádherný svatostánek prohlášen Národní kulturní památkou České republiky. V interiéru kostela si můžete prohlédnout bohatě zdobený barokní inventář z 18. století. V podzemí chrámu stojí za pozornost unikátní pohřební krypta původního gotického kostela, ve které jsou uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova.

Nádherně zdobený byzantující pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend v letech 1893 - 1898 podle plánů architekta Gustava Wiedermanna z Františkových Lázní. Vzorem stavby se stal byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Pravoslavný chrám s bohatou výzdobou je přístupný v návštěvních otevíracích hodinách denně od 9:00 do 18:00.

Pozdně barokní kapli sv. Anny nechal na své náklady vystavět karlovarský občan Kašpar Schwarz pravděpodobně již v 18. století na významném rozcestí na nejvyšším místě Zámeckého vrchu. Kaple se často objevuje na kresbách slavného německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha. Kaple stojí nedaleko anglikánského kostela sv. Lukáše na začátku Sovovy stezky a stává se tak jedním z častých výchozích bodů k vycházkám do lázeňských lesů. Krásná barokní architektura této drobné sakrální stavby přímo vybízí k prohlídce.

Původní barokní kaple Panny Marie byla vystavěna v roce 1700 hrabětem ze Sternbergu a jeho chotí za jejich pobytu v lázních. V letech 1885 - 1886 byla kaple zcela pseudogoticky přestavěna. Kaple se hned od svého vzniku dočkala velkého zájmu lázeňských hostů. Na své kresbě ji dokonce zachytil roku 1808 slavný německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe. V současnosti stojí kaple trochu pozapomenuta mimo hlavní vycházkové trasy, její nádherná romantická architektura však přímo vybízí k návštěvě.

Monumentální barokní poutní chrám sv. Anny byl postaven v letech 1738 – 1749 v místech původního gotického kostela na návsi uprostřed obce Sedlec. Nový kostel byl postaven podle plánů neznámého autora, který zjednodušil nákladný návrh od významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavitelem kostela byl panský stavitel zednický mistr Johann Schmidt z Útviny. Interiér kostela doplnila nástropní fresková výzdoba, kterou vytvořil v letech 1740 – 1750 barokní malíř Ellias Dollhopf z Horního Slavkova. Od roku 2004 prochází svatostánek postupnou rekonstrukcí. V interiéru kostela se koná řada hojně navštěvovaných kulturních akcí.

Anglikánský pseudogotický kostel sv. Lukáše byl postaven za finanční podpory anglických lázeňských hostů v letech 1876-1877 karlovarským stavitelem Josefem Slowakem podle plánů lipského stavebního rady Dr. Oskara Mothese. Stavba vychází z romantického pojetí anglické pseudogotiky, používající neomítnuté holé zdivo, které dodává stavbě cizokrajný nádech. V současné době je však kostel uzavřen a čeká na svou rekonstrukci.

Barokní výklenková kaplička sv. Vavřince byla postavena v 18. století na místě starší stavby. Kaplička na kdysi dominantním místě nad lázeňským městem bývala často zpodobňována na karlovarských rytinách z 19. století. Do padesátých let 20. století bývaly ve čtyřech nikách umístěny obrazy slavných návštěvníků města, které nahradily původní olejové alegorické obrazy. Nově opravená kaplička nabízí příjemnou zastávku při vycházkách do okolí lázeňského města.

Pozdně gotický kostel sv. Urbana v Rybářích byl postaven neznámým stavitelem po roce 1500 na místě staršího románského kostela na vrcholu vysokého skalnatého ostrohu. Kolem kostela se rozkládal hřbitov. V letech 1832 – 1833 byl kostel výrazně empírově přestavěn. Po výstavbě nového kostela Povýšení sv. Kříže v roce 1906 však přestal být středověký kostel používán a počítalo se s jeho demolicí. Počátkem 90. let nastala celková devastace opuštěného kostela. V posledních letech povstává tato historicky cenná stavba z trosek. V průběhu rekonstrukce zůstává objekt nepřístupný, prohlídka obnovující se stavby si však zaslouží Vaši pozornost.

Pseudorománský farní kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven v letech 1904 – 1906 staviteli Norbertem a Aloisem Sichertovými z Rybář podle plánu pražského architekta K. Schadena. Nový kostel tak nahradil tehdy již nevyhovující středověký kostel sv. Urbana na návrší nad obcí. Rybářský svatostánek v podobě trojlodní pseudorománské baziliky je ukázkou moderní sakrální architektury počátku 20. století a dominantou této karlovarské městské části.

Pseudorománský farní kostel Nanebevstoupení Páně byl postaven v roce 1908 stavitelem Aloisem Sichertem podle plánů architekta Hermanna Fiedlera v místech původní obecní kaple ve Staré Roli. Slavnostní vysvěcení kostela, nazývaného tehdy Jubilejní kostel císaře Františka Josefa, proběhlo dne 10. října 1909 arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským. Nejmladší karlovarský kostel je ukázkou moderní sakrální architektury počátku 20. století. V interiéru kostela stojí za pozornost krásná figurální výmalba od karlovarského malíře Karla Lehningera.