Kolonády v Karlových Varech

Pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871-1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Atiku kolonády zdobí dvanáct pískovcových alegorických soch, představujících jednotlivé měsíce roku. V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen.

Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Od roku 2001 zde vyvěrá Hadí pramen a z prostoru kolonády je rovněž přístupný vývěr Sadového pramene v suterénu Vojenského lázeňského ústavu.

Bohatě vyřezávaná, dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 – 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera v prostoru historického tržiště pod Zámeckou věží. Na počátku 90. let 20. století proběhla kompletní rekonstrukce kolonády. V interiéru Tržní kolonády vyvěrají celkem tři minerální prameny: Pramen Karla IV., Dolní Zámecký pramen a Tržní pramen.

Pouze klientům přístupné Zámecké lázně vznikly na počátku 21. století přestavbou secesní Zámecké kolonády postavené v letech 1910 – 1912 podle projektu vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Uvnitř Zámeckých lázní je rovněž pískovcový reliéf Ducha pramenů. Volně přístupný zůstal pouze altán s vývěrem Horního zámeckého pramene, Dolní zámecký pramen byl sveden do prostoru Tržní kolonády.

Moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu z roku 1975 kryje nejoblíbenější karlovarský minerální pramen. Gejzír Vřídla zde v samostatném pavilonu vystřikuje až do výšky 12 metrů. Kolonáda je v pořadí již třetí kolonádní stavbou v tomto prostoru. Původně zde stávala empírová kolonáda z roku 1826, nahrazená v letech 1878-1879 nádhernou litinovou kolonádou podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera.

Osmiboký dřevěný sloupový altán byl postaven v devadesátých letech 19. století nad nově zachyceným pramenem v prostoru pod Bernardovou skálou mezi Mlýnskou kolonádou a Lázněmi III. Vývěr pramene, nazývaný od roku 1946 pramen Svoboda, situovaný přímo v altánu na hlavním lázeňském korzu, je častou zastávkou návštěvníků Karlových Varů.

Poloha: v parku před parkhotelem Richmond na jižním okraji města Karlovy VaryObdobí výstavby: 1997Architekt: František VondráčekOficiální zpřístupnění: 1997Prameny: Pramen ŠtěpánkaPřístupnost: volně přístupný