Církevní stavby

Kostel sv. Anny v Sedleci

Monumentální barokní jednolodní chrám

Poloha: na návsi uprostřed karlovarské městské části Sedlec
Období výstavby: 1738 až 1749
Architekt: neznámý
Oficiální zpřístupnění: 1750
Přístupnost: přístupný v době konání kulturních akcí

Přístup ke kostelu

Přístup č. 1: Z lázeňského centra města od Vřídla dojdete ke kostelu v městské části Sedlec dlouhou procházkou nejprve lázeňským centrem města podél toku říčky Teplá. Dále vystoupáte přes Ostrovský most přes řeku Ohři k Hornímu nádraží. Odtud se vydáme přes železniční lávku do čtvrti Růžový vrch a dále Sedleckou ulicí až ke kostelu uprostřed Sedlece. Celý výlet je dlouhý asi 3,5 kilometrů a zabere Vám necelou hodinu.

Přístup č. 2: Druhou jednodušší variantou je dojet od Tržnice autobusem MHD č. 5 na konečnou zastávku „Sedlec" v obci, která se nalézá přímo v sousedství sedleckého kostela.

Historie objektu

Historie sedleckého kostela sáhá až do roku 900, kdy zde existovalo děkanství, povýšené roku 980 na arciděkanství. Kolem roku 1290 byl uprostřed obce postaven nový kamenný gotický kostel. Na oltáři kostela stávala milostivá soška sv. Anny Samétřetí, k níž putovaly věřící. V roce 1694 byl proto kostel prohlášen kostelem poutním. V roce 1721 kostel navštívila císařovna Alžběta Kristina, manželka císaře Karla VI., která se právě léčila v Karlových Varech se svou čtyřletou dcerou Marií Terezií a opět znovu v roce 1732 za doprovodu samotného císaře. Počátkem 18. století již nebyl starý gotický kostel schopen pojmout všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlce přicházela.
V letech 1738 – 1749 v místech původního gotického kostela na návsi uprostřed obce vystavěn monumentální barokní poutní chrám sv. Anny. Nový kostel byl postaven podle plánů neznámého autora, který zjednodušil nákladný návrh od významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavitelem kostela byl panský stavitel zednický mistr Johann Schmidt z Útviny. Interiér kostela doplnila nástropní fresková výzdoba, kterou vytvořil v letech 1740 – 1750 barokní malíř Ellias Dollhopf z Horního Slavkova. Od roku 2004 je svatostánek ve správě Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci a prochází postupnou rekonstrukcí. V interiéru kostela probíhá řada hojně navštěvovaných kulturních akcí.

Podrobné informace o historii kostela sv. Anny v Sedleci

Galerie

Adresa

Rosnická 360 Kontaktní osoba: Alois Kůrka Tel.: +420 608 072 516
Ukázat na mapě

Podobná místa

Místa, která stojí za to navštívit
Církevní stavby
Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích

Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích

Pseudorománský farní kostel Povýšení sv. Kříže byl postaven v letech 1904 – 1906 staviteli Norbertem a Aloisem Sichertovými z Rybář podle plánu pražského architekta K. Schadena. Nový kostel tak nahradil tehdy již nevyhovující středověký kostel sv. Urbana na návrší nad obcí. Rybářský svatostánek v podobě trojlodní pseudorománské baziliky je ukázkou moderní sakrální architektury počátku 20. století a dominantou této karlovarské městské části.
Církevní stavby
Kostel sv. Urbana v Rybářích

Kostel sv. Urbana v Rybářích

Pozdně gotický kostel sv. Urbana v Rybářích byl postaven neznámým stavitelem po roce 1500 na místě staršího románského kostela na vrcholu vysokého skalnatého ostrohu. Kolem kostela se rozkládal hřbitov. V letech 1832 – 1833 byl kostel výrazně empírově přestavěn. Po výstavbě nového kostela Povýšení sv. Kříže v roce 1906 však přestal být středověký kostel používán a počítalo se s jeho demolicí. Počátkem 90. let nastala celková devastace opuštěného kostela. V posledních letech povstává tato historicky cenná stavba z trosek. V průběhu rekonstrukce zůstává objekt nepřístupný, prohlídka obnovující se stavby si však zaslouží Vaši pozornost.
Církevní stavby
Pomníky a památníky
Sochy a sousoší
Mayerův gloriet s výhledem

Mayerův gloriet s výhledem

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium, totam rem aperiam, eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi architecto beatae vitae dicta sunt explicabo.