Vřídelní kolonáda

Poloha: na pravém břehu říčky Teplé uprostřed města Karlovy Vary
GPS: 50°13'20.812"N, 12°52'59.207"E
Období výstavby: 1975
Architekt: Jaroslav Otruba
Oficiální zpřístupnění: 11. května 1975
Prameny: Vřídlo
Přístupnost: přístupná v otevíracích hodinách

provozní doba Vřídelní kolonády

Přístup ke kolonádě

Přístup č. 1: Vřídelní kolonáda stojí přímo v lázeňském centru města nad říčkou Teplou v sousedství Divadelního náměstí.

Přístup č. 2: Od Tržnice zajíždí na Divadelní náměstí v lázeňském centru města autobus MHD č. 2. Od konečné zastávky „Divadelní náměstí" je to ke kolonádě necelých 150 metrů.

Historie objektu

Původně stávaly nad vývěrem Vřídla pouze lehké přístřešky a pavilónky, které mohly být po opakujících se výbuších a překvapivých průvalech termy snadno obnovitelné. Již v roce 1774 byl v sousedství postaven velký barokní Vřídelní sál, který byl odrazem uplatňování léčebných zásad Davida Bechera, jež zdůrazňovaly pití vody přímo u pramene. První jednotné architektonické řešení prostoru kolem vývěru Vřídla přišlo v roce 1826, kdy byla vystavěna první empírová Vřídelní kolonáda podle projektu Josefa Esche.

V letech 1878-1879 byla poté na jejím místě postavena nová litinová Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Již v roce 1939 byla však kolonáda z důvodu koroze rozebrána a na dalších 27 let byla nahrazena dřevěným provizoriem. V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová moderní prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu postavená podle projektu Ing. arch. Jaroslava Otruby.

Gejzír Vřídla vystřikuje v samostatném pavilonu až do výšky 12 metrů. Kupole ze skleněných hranolů nad vývěrem Vřídla od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce lázeňského města. Hala je doplněna stánky s prodejem suvenýrů a výstavním patře na ochozu.

Podrobné informace o historii Vřídelní kolonády