Mlýnská kolonáda

Fakta o Mlýnské kolonádě

Typ památky: pseudorenesanční kamenná kolonáda
Poloha: na levém břehu říčky Teplé uprostřed lázeňské části města Karlovy Vary
Období výstavby: 1871 až 1881
Architekt: Josef Zítek
Oficiální zpřístupnění: 5. června 1881
Prameny: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen
Přístupnost: volně přístupná

Přístup ke kolonádě

Přístup č. 1: K Mlýnské kolonádě dojdete z lázeňského centra města od Vřídla přes Tržiště a dále Lázeňskou ulicí kolem Tržní kolonády po levém břehu říčky Teplá. Vývěr pramene se nachází v přímo promenádní hale kolonády. Krátká procházka lázeňským centrem města je dlouhá asi 500 metrů a zabere Vám zhruba deset minut.

Přístup č. 2: Druhou variantou je dojet od Tržnice autobusem MHD č. 1 nebo MHD č. 4  na konečnou zastávku „Lázně III“ a odtud zhruba 200 metrů přes Lázeňský most přes říčku Teplá dojít po Mlýnském nábřeží přímo k Mlýnské kolonádě.

Historie objektu

První dřevěná promenádní hala byla nad tzv. Novým pramenem u bývalých Mlýnských lázní vystavěna již v letech 1792 – 1793. Jednalo se o první stavbou svého druhu v Karlových Varech, která lázeňským hostům poskytovala možnost pobývat u pramenů i za nepříznivého počasí. Na počátku 19. století se proto stal Nový pramen oblíbenějším a vyhledávanějším než ostatní prameny. V roce 1811 byla poté na jejím místě postavena drážďanským stavitelem Johannem Augustem Giesselem nová dřevěná empírová kolonáda Nového pramene.

Dnešní pseudorenesanční kamenná kolonáda byla postavena v letech 1871 – 1881 podle projektu vynikajícího českého architekta Josefa Zítka. Slavnostní otevření Mlýnské kolonády proběhlo v rámci zahájení lázeňské sezony dne 5. června 1881. V letech 1891 – 1892 bylo poté po odtěžení části Bernardovy skály vybudováno prodloužení partie kolonády o nový severní pavilon nad vývěrem Skalního pramene. Největší karlovarská kolonáda kryje celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna dvanácti pískovcovými alegorickými sochami od sochařů Alfreda Schreibera a Karla Wilferta, představujícími jednotlivé měsíce roku. Kolonádní orchestřiště zdobí alegorické reliéfy karlovarského sochaře Václava Lokvence.

V interiéru největší karlovarské kolonády vyvěrá celkem pět minerálních pramenů: Mlýnský pramen, pramen Rusalka, Pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen.

Podrobné informace o historii Mlýnské kolonády

  • Pramen Kníže Václav I

    (65°C)

    Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.

  • Pramen Kníže Václav II

    (64,3°C)

    Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti.

  • Pramen Libuše

    (63°C)

    Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů.

  • Pramen Mlýnský

    (56°C)

    Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách.

  • Pramen Rusalka

    (60°C)

    Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská.

  • Pramen Skalní

    (46,9°C)

    Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády.

Poloha

Mapa hotelu

Mlýnská kolonáda


O karlových varech

Karlovy Vary mají světový unikát v počtu léčivých horkých pramenů na světě.

Více o Karlových Varech

Pomůžeme vám

Web provozuje Infocentrum Karlovy Vary, zavolejte nám či napište.

Kontakt na Infocentrum