VANY BECHEROVY jsou umělecký a společenský happening, který s nadsázkou připomíná tradiční minerální koupele, odkaz Dr. Davida Bechera a lázeňskou kulturu Karlových Varů.Instalace 15 -20 van s minerální vodou v městském parku bude nabídnuto k symbolickému nebo i skutečnému koupání, za doprovodu barokní hudby, dobových rekvizit a živého vstupu Dr. Bechera alias Viktora Braunreitera.Po části věnované slavnému Karlovarákovi následuje performace - Ondřeje Kobzy iniciátora akce.Ondřej Kobza je český tvůrce městských projektů pro veřejnost a kavárník. K jeho nejznámějším projektům patříPiána na ulici, John do vany, šachy na ulici, Hostina na Karlově mostě nebo kavárna Café V lese v pražských Vršovicích a poesiomaty ve městech.Co návštěvníky a návštěvnice čeká:15:00 -16:00 - Vany BecherovyHravý a lehce ironický návrat do lázeňské minulosti15-20 van naplněných minerální vodou a s překvapenímKomorníTrio PiacereMožnost spontánního vykoupání při poslechu hudbyParavany k převlékání a rokokové paruky k zapůjčení - prodobovou atmosféruHerecké ztvárnění Dr. Davida Bechera, který bude mezivanami přednášet o minerálních pramenech, zdraví a historiilázeňstvíOchutnávka „třináctého pramene"16:00 - Performance - Ondřej KobzaVolná performance Ondřeje KobzyMožnost fotografování, zapojení veřejnosti i interakce předpřehlídkou Beaty Rajské18:00 - Módní přehlídka Beaty Rajské v Sadové kolonádě

Srdečně vás zveme na zajímavou přednášku věnovanou osudu dnes již neexistujícího pomníku Dr. Davida Bechera, nejvýznamnějšího lékaře v dějinách města a průkopníka moderního lázeňství. Dozvíte se, kdy a proč byla busta vytvořena, kde se nacházela a proč z něj nakonec zmizela. Po skončení přednášky bude program pokračovat komentovanou procházkou na Divadelní korzo, které se v minulosti nazývalo Dr. David Becher-Platz. Účastníci se tak budou moci seznámit nejen s historickými souvislostmi, ale také s konkrétními místy, která jsou s osobností doktora Bechera úzce spjata.

Nová stálá expozice připravená v rámci 70. výročí založení Galerie umění Karlovy Vary prezentuje bohaté sbírkové fondy českého umění 20. století a představuje díla klasiků českého moderního umění i současných autorů – např. A. Slavíček, J. Preisler, J. Trampota, J. Zrzavý, J. Čapek, E. Filla, J. Šíma, M. Medek, V. Boštík, K. Nepraš, M. Rittstein, Z. Sýkora, K. Malich, F. Skála, J. Róna aj. Výstavní projekt podpořil Karlovarský kraj.

Karlovy VARY (Karlsbad) feiert den „Hippokrates von Karlsbad“Die Stadt Karlovy Vary bereitet großartige Feierlichkeiten vor, die dem bedeutenden Kurarzt Dr. med. David Becher (* 19. 2. 1725 Karlovy Vary, † 5. 2. 1792 Karlovy Vary, Arzt, Balneologe und Heilpraktiker, Gelehrter, Mäzen, Wohltäter) gewidmet sind.Das Jahr 2025 ist eine außerordentliche Gelegenheit der Erinnerung an den 300. Geburtstag von Dr. David Becher, einer der bedeutendsten, in Karlsbad geborenen Persönlichkeiten und des Bahnbrechers der modernen Balneologie.Dieser herausragende Arzt, Mäzen, Wohltäter und Gelehrte hatte mit seinen Innovationen großen Einfluss auf die Gestalt des Kurwesens nicht nur seiner Zeit, sondern auch der nachfolgenden Jahrhunderte. Sein Vermächtnis ist bis heute lebendig und inspirierend, sodass er gewiss eine würdige Form des Gedenkens verdient hat.David Becher trug in bedeutendem Maße zur Entwicklung bahnbrechender Behandlungsmethoden bei, die sich auf die Nutzung der Karlsbader Mineralquellen stützen. Die von ihm angeregte Einführung der Trinkkuren auf der Grundlage genau festgelegter Tagesdosen, die Propagierung des kultivierten Trinkens des heilsamen Wassers direkt an den Quellen sowie die Unterstützung der Errichtung der Kolonnaden und Pavillons legten den Grundstein der Karlsbader Kurbehandlung.Bestandteil der Feierlichkeiten werden neue Projekte und gesellschaftliche Veranstaltungen, unterhaltsame bzw. weiterbildende Programme seitens unterschiedlicher, lokaler Gesellschaften sein, die auf den berühmten Arzt verweisen. Die Veranstaltungen sind so konzipiert, dass sie sowohl die Einwohner Karlsbads als auch die Kurgäste ansprechen. Geplant sind unter anderem:Die Tage des Welterbes der UNESCO: ein spezielles Programm, das dem natürlichen und kulturellen Reichtum der Stadt Karlsbad gewidmet ist.Die Kampagne „Ich trinke von den Quellen“: Entdecken Sie die heilsame Kraft der Karlsbader Quellen.Spezielle Konzerte des Karlsbader Sinfonieorchesters (KSO): Musikalische Erlebnisse von einem verführerischen Zauber.Die Eröffnung der Kursaison mit Dr. Becher.Ausstellungen und thematische Vorträge: Leben und Werk David Bechers.Unterhaltsame Besichtigungen der Stadt: Auf den Spuren der Becher-Ära und verborgene Karlsbader Schätze.Innovative Aktivitäten: Außergewöhnliche Veranstaltungen, welche die Geschichte mit den modernen Trends verbinden.WIR FREUEN UNS AUF SIE ANLÄSSLICH DER FEIERLICHKEITENVARY° BECHEROVY - BECHERS KARLSBAD

Začínáme seriál o pozoruhodné osobnosti, od jejíhož narození uplynulo celých 300 let. Když se náš novorozenec vyklubal 19. února 1725 kousek od Vřídla v domě U Dvou řetězů na svět, nemohl nikdo tušit, že se právě narodila jedna z největších karlovarských legend. Člověk na tehdejší dobu nadprůměrně vzdělaný a s rozhledem, který mu mohli závidět i největší učenci jeho doby, pokrokový a bystře podnikavý, jenž svým balneologickým dílem podnítil moderní lázeňskou léčbu a výstavbu klíčových lázeňských budov. Nechyběla mu odvaha, kyž nebojácně čelil nepřátelským projevům spoluobčanů kvůli prosazování prodeje vřídelní soli, kterýžto artikl zaznamenal velký obchodní úspěch a zajistil tučné příjmy do městské pokladny. V jeho osobě se též narodil velkorysý mecenáš podporující nejen karlovarskou kulturu, neboť výraznou částkou přispěl k výstavbě prvního kamenného divadla, ale díky výnosům z vřídelní soli podnítil i založení hlavní školy. Široko daleko byla známa jeho dobročinnost vůči chudým a postiženým, což se projevilo v jeho velkorysé závěti. A když 5. února 1792 zemřel ve svém domě U Otrokyně, zanechal po sobě nesmírné jmění.Zapis o narození na matriceKdo že je tou karlovarskou legendou? David Josef Becher, lékař, balneolog, učenec, mecenáš, dobroděj, „vzácný muž, jehož vynášeti lze upřímnou nelíčenou chválou“, jak stálo na jeho náhrobku. Začněme ale trochu u jeho rodiny, zjistíme totiž, že dobré rodinné zázemí bylo klíčem k jeho skvělé kariéře. Jméno Becher patří k jedněm z nejstarších v Karlových Varech. Můžeme je doložit až k jistému Georgu Becherovi z krušnohorských Jindřichovic, který spolu se svým synem Michaelem přišel do Karlových Varů za lepším živobytím kolem roku 1570. Podle karlovarského archiváře Karla Ludwiga stál „praotec Becher“ u zrodu tří rodových větví: krejčí – lékárníci – obchodníci. Samozřejmě v každé linii nebyli příslušníci pouze tohoto zaměstnání, jde jen o tradiční dělení, neboť vyznat se v rodopisu všech karlovarských Becherů bývá dosti obtížné. V každé z těchto linií se nacházejí velmi pozoruhodní jedinci, ovšem nejslavnější z nich, tj. náš David Becher a dále Josef Becher se synem Johannem, s nimiž jsou spojeny počátky původní „Anglické hořké“, tedy proslulé Becherovky, pocházejí z linie obchodníků.David Becher se narodil do velmi dobře situované rodiny. Už jeho dědeček, rovněž David a ševcovský mistr, patřil k městské honoraci, když se roku 1673 oženil se Sabinou Hoyerovou, dcerou starosty, a postupně zastával v městské správě významné posty. Z manželství vzešlo 7 dětí, z nichž nás nejvíce zajímá Georg Leopold (1682–1748), otec Davida Bechera. Stal se obchodníkem, neboť chytře vycítil vzrůstající oblíbenost Karlových Varů, kam se za vznešenou lázeňskou klientelou stěhovaly i řemesla a obchod, mnohdy z daleké ciziny. Např. v roce 1695 se tu poprvé setkáváme se jménem Ottavio Mattoni, který se oženil se zámožnou měšťanskou dcerkou Veronikou Breitenfelderovou a založili další slavný karlovarský rod – Mattoni. Přišli sem za obchodem i jiní Italové jménem Magatti, Talon, obchodník s vínem Massoni nebo jakýsi Cosimo Roscio.A právě ten nadělal Leopoldu Becherovi spoustu starostí. Zasnoubil se totiž s jeho sestrou Annou Sabinou a už to vypadalo na svatbu, když Roscio nadělal dluhy, takže bylo zasnoubení zrušeno a on pak začal bývalou snoubenku nechutně pomlouvat, že byla několikrát s jistým Taronem v lázni a „ten si tam s ní pěkně užíval“. Případ řešila městská rada výslechem obviněného Tarona, který takové obvinění rozhodně popřel, takže došla k závěru, že zhrzený snoubenec si všechno vymyslel a že „čest ctěné panny zůstává zachována“.Bylo by to jistě terno, oženit se do Leopoldovy rodiny, dařilo se mu, byl úspěšný a podnikavý, nebál se v obchodu riskovat, např. roku 1714 začal s Ottaviem Mattonim a Casparem Küffelem dovážet do Karlových Varů luxusní citróny. Oženil se až v 38 letech a měl celkem osm dětí, dospělosti se jich dožilo šest. Všichni sourozenci se velmi dobře uchytili – dva synové se stali obchodníky, jeden právníkem a náš David lékařem. I obě dcery byly výhodnými sňatky dobře zaopatřeny.Inteligence, správná výchova, vynikající vzdělání, zvídavost, vědecká erudice, pracovitost, píle, to přály sudičky Davidu Becherovi, když se 19. února 1725 v domě U Dvou řetězů narodil. A že tyto dary využil k naplnění svého obdivuhodného života dokonale, se pokusíme dokázat v dalších dílech našeho seriálu.Autor textu: Milan AugustinKarlovy Vary oslaví 300. výročí narození "Hippokratova Karlových Varů"VARY°Becherovy

David Becher se narodil v příhodné době a na dobrém místě. Mohli bychom sice namítnout, že jeho rodina zažila těžké časy během války o rakouské dědictví (tou dobou už byl David na studiích), zvláště o Vánocích 1741, kdy museli obyvatelé města živit čtyři regimenty francouzské pěchoty a jezdectva včetně koní, anebo když v říjnu 1742 pár francouzských vojáků do základu vyplundrovalo domy v Křížové ulici, tedy i U Dvou řetězů, kde se David narodil. A taktéž válka sedmiletá (1756–1763), to už byl David ze studií zpět, se neblaze zapsala do městských análů – např. v listopadu 1757 museli měšťané během dvou dnů pruským oddílům vyplatit 3300 zlatých, „jinak poznají oheň i meč“, nebo když Prusové zajali starostu města Urbana a vymámili za něj od Karlovarských 1500 zlatých výkupné. Ale kdyby jen to. V květnu 1759 zachvátil Karlovy Vary katastrofální požár, 224 domů lehlo popelem! Pohořelí se museli odstěhovat k příbuzným nebo do okolních vsí, stavba nových domů byla přísně kontrolována, aby se z lázní nestalo sídliště provizorních chatrčí. Takže byla to opravdu příhodná doba?Zdá se, že otec Leopold Becher překonal všechny nástrahy bez zásadní újmy, když se i tak dokázal postarat o šest dětí, čili dva syny vyslat na studie, ze dvou vychovat zdatné obchodníky a dvě dcery slušně provdat. Jako obchodník nebyl tak bytostně závislý na lázeňské klientele, i když ta se samozřejmě příznivě odrážela v jeho příjmech. Měl dostatek prostředků a uměl s nimi dovedně zacházet. Chudoba ostatně nebyla nikdy družkou Becherů.Z rodného domu kousek od Vřídla měl David od raného dětství veškeré dění v Karlových Varech jako na dlani. A bylo stále co pozorovat, neboť každým rokem přijížděla k Vřídlu zajímavá společnost a stále se něco dělo. Nepočítáme-li tehdy značně přitažlivou podívanou, tj. popravu 17letého sluhy, který dal svému pánu do polévky jed, avšak byl včas odhalen a roku 1727 skončil na karlovarské šibenici (altán Bellevue nad Bezručovou ulicí), pak mohl klouček David ve stejném roce potkávat fenomenálního stavitele K. I. Dienzenhofera, hledajícího kolem Vřídla a na Nové louce vhodné místo pro barokní chrám sv. Maří Magdalény. Tato úchvatná stavba pak vyrůstala přímo před jeho očima v letech 1732–1736.Ovšem naprosto výjimečným byl rok 1732, to bylo Davidovi 7 let. Tehdy se např. dokončila stavba nového městského pivovaru, v němž jednou bude mít David Becher nemalý vlastnický podíl. Avšak co celým městem skutečně hýbalo, byla návštěva císaře Karla VI., jenž tu spolu s císařovnou pobýval šest týdnů. Dorazil s celým dvorem, který se ubytoval v 245 domech, což měšťanstvu vyneslo 15 000 zlatých. Dalších 5000 zlatých bylo věnováno na městskou chudinu a 1000 zlatých jako podpora na výstavbu nového kostela. Kromě císařského páru se ulicemi procházel i pruský král Friedrich Wilhelm a též slavný generál Evžen Savojský, to vše malému Davidovi přímo před očima, když bydlel jen pár kroků od Vřídla.O jeho létech učednických víme pramálo. Navštěvoval místní církevní školu, z níž odešel do blízkého Ostrova studovat na tamní piaristické gymnázium. První doklad o jeho studiích máme z roku 1744, kdy je zapsán v matrice Filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, kam ve svých 19 letech nastoupil k tříletému přípravnému studiu. Tradiční životopisci R. Mannl a K. Ludwig tvrdí, že jeho rodiče z něj chtěli mít kněze, on však zjevně naslouchal vlastnímu srdci a rozhodl se pro to, co měl nejraději – přírodní vědy a medicínu. Studia ukončil doktorátem z filozofie a lékařství v září 1752 na základě vědeckého Pojednání o metodicko-racionálních pozorováních nezbytných ke zjištění skutečné příčiny akutní horečky. Jako bychom už tady slyšeli otázky typu „jaká je podstata léčivé síly pramenů“, „jak na ně organismus reaguje“, „jak je třeba této léčivé síle vyjít vstříc“?David Becher musel být mimořádným studentem, neboť mu byla později nabídnuta stolice chemie na univerzitě, tuto výzvu však odmítl a rozhodl se pro lékařskou praxi, kterou v letech 1752–1756 vykonával v Praze a ve Vídni. Vůbec už musel být pokládán za výraznou osobnost vědeckého světa, neboť v roce 1757/58 zastával funkci děkana lékařské fakulty.Dosáhnuv nejvyšší úrovně vzdělání své doby a se zkušenostmi čtyřleté praxe lékaře a chemika vrátil se David Becher v roce 1756 do Karlových Varů. Na kariéru lékaře a přírodovědce nemohl být lépe připraven. Z Prahy a Vídně, kde si prý jako lékař vedl znamenitě, získal mnoho vlivných známostí, jež mu v prvních letech pomohly ke vznešené a bohaté klientele. O tom, jak se stal výjimečným a nenáviděným zároveň, si povíme příště.Milan AugustinObrázekStřed Karlových Varů v roce 1733, kdy bylo Davidu Becherovi 8 let. Rodný dům U Dvou řetězů stojí ve frontě budov před starým kostelem (10). Městu dominuje zámecká věž (21), bývalá radnice (20) a na opačné straně údolí kostel sv. Ondřeje (14).Tip: Čísla na obrázku jsou černá a možná hůře viditelná, doporučejem si obrázek zvětšit. Pak čísla budou lépe vidět.

Osmnácté století bylo obdobím intenzivního pokroku ve všech vědních disciplínáchI lázeňství se dočkalo v této době svého významného rozvoje. Právě David Becher přinesl vědecký přístup k lázeňské léčbě, což je dnes základním pilířem moderní balneologie. Jeho práce inspirovala další generace lékařů a vědců k objektivnímu hodnocení účinků minerálních vod. Becherův důraz na chemickou analýzu minerálních vod lze považovat za předchůdce dnešních přístupů k hodnocení přírodních léčivých zdrojů. Tato analýza umožnila efektivnější využití minerálních vod v léčbě různých onemocnění. Becher objevil chlorid sodný ve vřídelní vodě, prokázal existenci železa v karlovarském sintru, a také potvrdil přítomnost rozpuštěného oxidu uhličitého v termálních minerálních pramenech. Rovněž doložil, že Vřídlo má téměř totožné chemické složení jako ostatní karlovarské prameny, přičemž rozdíly spočívají především v teplotě a obsahu oxidu uhličitého. Při svých experimentech zjistil, že protřepáním vřídelní vody uniká vázaný oxid uhličitý a tím voda ztrácí na svém účinku, proto propagoval pití vody přímo u pramene.Lázeňská péče v první polovině 18. století často balancovala na hraně extrémů. Pitná kúra tehdy zahrnovala neuvěřitelně velké množství vody – historické záznamy hovoří o 50 až 70 koflících denně, což odpovídá šesti až devíti litrům vody. K tomu se přidávaly dlouhé a vyčerpávající koupele, které byly součástí lázeňské léčby (Obrázek 1). David Becher však na základě svých výzkumů a výše popsané analýzy karlovarských pramenů přinesl zásadní změny. Jedním z jeho nejvýznamnějších přínosů je právě koncept pitné kúry, která se stala neodmyslitelnou součástí karlovarského lázeňství. Zavedl umírněnější přístup a jako optimální denní dávku pitné vody doporučil 20 koflíků. Zároveň kladl důraz na čerstvost vody a její pití přímo u pramene, což mělo zajistit maximální využití léčivých účinků, což vedlo k rozvoji lázeňské infrastruktury Karlových Varů, včetně výstavby kolonád.Satira na nadměrné pití minerálních vod, originál z anglického “Punch”, (Boříková, Bořík 2013)Tradice má v českém lázeňství svou nezastupitelnou roli, ovšem vědecký a inovativní přístup může budoucnost nejen karlovarského lázeňství velice obohatit. Trend rostoucího důrazu na vědecké hodnocení účinků lázeňské léčby je naprosto zásadní. Vědecký a inovativní přístup nejen potvrzuje účinnost tradičních metod, ale zároveň otevírá dveře pro nové klinické aplikace a moderní léčebné postupy. V zahraničí v posledních letech proběhlo hned několik klinických studií zkoumající vliv a účinek např. radonových koupelí na organismus. Dalšími příklady jsou klinické studie sledující účinky inhalace teplých sirných pramenů, vliv lázeňské péče, především hydroterapie, na fibromyalgii, nebo psoriázu. I v Karlových Varech dochází k renesanci balneologického výzkumu, a to zejména prostřednictvím realizace projektu Centrum lázeňského výzkumu, jehož nositelem je Institut lázeňství a balneologie. David Becher, jako jeden z průkopníků karlovarského lázeňství, stanovil základní principy lázeňské péče, které dodnes tvoří základ efektivních léčebných postupů. Jejich další rozvoj v souladu s moderními vědeckými přístupy může posílit mezinárodní prestiž a přispět k posílení konkurenceschopnosti karlovarských lázní, a zároveň zvýšit efektivitu léčby i prevence. Karlovarské lázeňství mají významný potenciál pro rozvoj, který by měl být podpořen multidisciplinárním výzkumem, spoluprací s mezinárodními vědeckými institucemi a moderními přístupy zaměřenými na personalizovanou léčbu a prevenci.Zdroje:Boříková, Jana a Bořík, Otakar (2013). David Becher a Karlovy Vary 18. století. Osobnosti Karlovarského kraje.Fornica Graphics, ISBN 978-80-87194-38-6Křížek V. Obrazy z dějin lázeňství. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1987. 172 s., obr. příl., barev.fot., r.Uplatnění léčebných principů Davida Bechera v současné karlovarské balneologii zpracovala E.Schořová, A.Huseynli, Institut lázeňství a balneologie, v.v.i.

Doktor David Becher rozborem karlovarských minerálních pramenů zjistil, že obsahují oxid uhličitý, který nazval “Fixe Luft“. Po jeho vyprchání ztrácí voda své léčebné účinky. Proto David Becher doporučoval pít vodu přímo u pramene, z tohoto důvodu bylo nutné postavit nad prameny altánky, které by chránily pacienty před nepříznivým počasím. Ihned se také ozvaly proti Becherově metodě kritické hlasy. Prý kvůli svému pohodlí chce mít své pacienty u pramene, aby si ušetřil námahu s výstupy po schodech k některým z nich.Jeden z prvních altánů byl postaven v letech 1763 až 1764 nad Zahradním pramenem za Mlýnskými lázněmi. Kvůli ochraně pacientů před větrem a deštěm byl v 70. letech 18. století postaven Vřídelní sál. Ve starší literatuře se jako rok jeho výstavby uvádí 1774, ale památkář Lubomír Zeman na základě archivních pramenů jeho stavbu předpokládá až v letech 1777 až 1778. Na konci 18. století se začaly stavět kryté promenády, jako první byla v Karlových Varech v letech 1792 až 1793 postavena kolonáda Nového pramene. V roce 1811 byla nahrazena novou podle plánů stavitele Johanna Augusta Giessela.Nyní na tomto místě stojí Mlýnská kolonáda od pražského architekta Josefa Zítka postavená v letech 1871–1881. V Karlových Varech jsou ještě další čtyři kolonády: Vřídelní, Tržní, Zámecká a Sadová.Vřídlo a Vřídelní sál (vpravo) v Karlových Varech kolem roku 1790Kromě léčivých pramenů se lékař David Becher zabýval i vřídlovcem, který je formou minerálu aragonitu a vzniká vysrážením z horkých minerálních pramenů. David Becher jej například osobně nalezl i v ruinách středověkého kostelíka sv. Linharta, o němž je první písemná zmínka již z roku 1246.Surový vřídlovec / Leštěný vzorek vřídlovceVřídlovec se totiž používal po tepelné úpravě jako maltové pojivo, a to již sto let předtím než bylo založeno město panovníkem Karlem IV. Becher se zmiňuje o vřídlovci i ve svém díle, nejen však z vědeckého hlediska, ale také jako o materiálu k výrobě uměleckého předmětu. V roce 1776 nechal karlovarským brusičem kamenů Josephem Müllerem vyhotovit dar pro panovnici Marii Terezii jako poděkování za příspěvek na nové kostelní zvony, jelikož ty původní byly poničeny požárem města z května 1759. David Becher označil dar jako ozdobu na stůl (německy einen Aufsatz für eine Tafel), s největší pravděpodobností se jednalo o nástolec.V knize o vřídlovci z roku 2004 je tento předmět přeložen do českého jazyka jako podstavec. David Becher jej, ve svém spise z roku 1789, popsal těmito slovy: „Pan Müller na můj popud zhotovil z vřídlovce čtyřstranný podstavec. Jeho spodek byl obložen krásně leštěnými kameny podobným způsobem, jakým se tvoří podlahy v pokojích; ve středu byl z nejkrásnějších kousků vřídlovce a pizolitu postavený kopeček a na tomto kopečku byly usazeny tři porcelánové figurky dětských postaviček, které byly krásně inkrustovány ve vřídlovci. Ve čtyřech rozích stály vázy nebo květináče a v nich byly malé keře s květy nejrůznějších barev; všechno, i ten nejmenší kvítek bylo vyřezáno z krásně zbarveného vřídlovce.“.[1]Krabička s neopracovaným vřídlovcem / Dřevěná krabička vykládaná leštěným vřídlovcemOproti tomu karlovarský historik a archivář Karl Ludwig uvádí dar pro císařovnu Marii Terezii jako stolní desku (Tischplatte), jež byla věnována císařskému muzeu ve Vídni. Dále také zmiňuje, že Becher dal touto zakázkou podnět ke vzniku nového průmyslového odvětví. V tomto ohledu se nejspíš spletl. Podle profesora Ludwiga J. Weigerta se vřídlovec opracovával již od počátku 18. století. Vyráběly se z něj například košilové knoflíčky, dózy na tabák, krabičky a další předměty. Brusič Müller přišel do Karlových Varů v roce 1760, zřejmě však jeho umění převyšovalo ostatní zpracovatele vřídlovce natolik, že byl pak považován za prvního brusiče tohoto kamene. Na přelomu 18. a 19. století jeho služby vyhledával při svých pobytech v lázeňském městě i německý básník Johann Wolfgang von Goethe.V roce 1807 Goethe dokonce sepsal a vydal popis Müllerovy mineralogické sbírky: Sammlung zur Kenntniß der Gebirge von und um Karlsbad (Sbírka pro poznání hor Karlových Varů a okolí), později znovu publikovaný pod názvem Beschreibung der karlsbader müllerischen Steinsammlung. Zur Kenntniß der böhmischen Gebirge (Popis Müllerovy sbírky kamenů z Karlových Varů. Za poznáním českých hor). Dárkové předměty z vřídlovce byly mezi lázeňskými hosty velmi oblíbené na přelomu 19. a 20. století. Dodnes se ale těší veliké oblibě a stále je možné si v Karlových Varech zakoupit suvenýry z vřídlovce v mnoha podobách.[1] Český překlad pochází z textu Ludwiga J. Weigerta: Historie a technika výroby karlovarské mozaiky, in: Der Sprudel mach den Stein – Schätze aus Karlsbad/Vřídlo dělá kámen – Poklady z Karlových Varů, Weißenstadt, 2004, s. 166.Autor: Lukáš Svoboda, Muzeum Karlovy Vary