17. 3. 2025 | UNESCO, Z Karlových Varů, Zajímavé akce, Zdraví a lázeňství
Osmnácté století bylo obdobím intenzivního pokroku ve všech vědních disciplínách
I lázeňství se dočkalo v této době svého významného rozvoje. Právě David Becher přinesl vědecký přístup k lázeňské léčbě, což je dnes základním pilířem moderní balneologie. Jeho práce inspirovala další generace lékařů a vědců k objektivnímu hodnocení účinků minerálních vod. Becherův důraz na chemickou analýzu minerálních vod lze považovat za předchůdce dnešních přístupů k hodnocení přírodních léčivých zdrojů. Tato analýza umožnila efektivnější využití minerálních vod v léčbě různých onemocnění. Becher objevil chlorid sodný ve vřídelní vodě, prokázal existenci železa v karlovarském sintru, a také potvrdil přítomnost rozpuštěného oxidu uhličitého v termálních minerálních pramenech. Rovněž doložil, že Vřídlo má téměř totožné chemické složení jako ostatní karlovarské prameny, přičemž rozdíly spočívají především v teplotě a obsahu oxidu uhličitého. Při svých experimentech zjistil, že protřepáním vřídelní vody uniká vázaný oxid uhličitý a tím voda ztrácí na svém účinku, proto propagoval pití vody přímo u pramene.
Lázeňská péče v první polovině 18. století často balancovala na hraně extrémů. Pitná kúra tehdy zahrnovala neuvěřitelně velké množství vody – historické záznamy hovoří o 50 až 70 koflících denně, což odpovídá šesti až devíti litrům vody. K tomu se přidávaly dlouhé a vyčerpávající koupele, které byly součástí lázeňské léčby (Obrázek 1). David Becher však na základě svých výzkumů a výše popsané analýzy karlovarských pramenů přinesl zásadní změny. Jedním z jeho nejvýznamnějších přínosů je právě koncept pitné kúry, která se stala neodmyslitelnou součástí karlovarského lázeňství. Zavedl umírněnější přístup a jako optimální denní dávku pitné vody doporučil 20 koflíků. Zároveň kladl důraz na čerstvost vody a její pití přímo u pramene, což mělo zajistit maximální využití léčivých účinků, což vedlo k rozvoji lázeňské infrastruktury Karlových Varů, včetně výstavby kolonád.
Satira na nadměrné pití minerálních vod, originál z anglického “Punch”, (Boříková, Bořík 2013)
Tradice má v českém lázeňství svou nezastupitelnou roli, ovšem vědecký a inovativní přístup může budoucnost nejen karlovarského lázeňství velice obohatit. Trend rostoucího důrazu na vědecké hodnocení účinků lázeňské léčby je naprosto zásadní. Vědecký a inovativní přístup nejen potvrzuje účinnost tradičních metod, ale zároveň otevírá dveře pro nové klinické aplikace a moderní léčebné postupy. V zahraničí v posledních letech proběhlo hned několik klinických studií zkoumající vliv a účinek např. radonových koupelí na organismus. Dalšími příklady jsou klinické studie sledující účinky inhalace teplých sirných pramenů, vliv lázeňské péče, především hydroterapie, na fibromyalgii, nebo psoriázu. I v Karlových Varech dochází k renesanci balneologického výzkumu, a to zejména prostřednictvím realizace projektu Centrum lázeňského výzkumu, jehož nositelem je Institut lázeňství a balneologie.
David Becher, jako jeden z průkopníků karlovarského lázeňství, stanovil základní principy lázeňské péče, které dodnes tvoří základ efektivních léčebných postupů. Jejich další rozvoj v souladu s moderními vědeckými přístupy může posílit mezinárodní prestiž a přispět k posílení konkurenceschopnosti karlovarských lázní, a zároveň zvýšit efektivitu léčby i prevence. Karlovarské lázeňství mají významný potenciál pro rozvoj, který by měl být podpořen multidisciplinárním výzkumem, spoluprací s mezinárodními vědeckými institucemi a moderními přístupy zaměřenými na personalizovanou léčbu a prevenci.
Zdroje:
Boříková, Jana a Bořík, Otakar (2013). David Becher a Karlovy Vary 18. století. Osobnosti Karlovarského kraje.Fornica Graphics, ISBN 978-80-87194-38-6
Křížek V. Obrazy z dějin lázeňství. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1987. 172 s., obr. příl., barev.fot., r.
Uplatnění léčebných principů Davida Bechera v současné karlovarské balneologii zpracovala E.Schořová, A.Huseynli, Institut lázeňství a balneologie, v.v.i.
