Přednáška: Vřídlo

MgA. Roman Vrtiška: Jak přistupovat k architektuře 60. - 70. let?

Každá architektura, ať už vznikla v jakémkoli období, potřebuje individuální přístup. Jaké jsou například přístupy k architektuře 60. - 70. let? Kancelář architektury města Karlovy Vary krátce představí několik různých přístupů k budovám z této etapy a poté předá slovo MgA. Romanu Vrtiškovi z VRTIŠKA & ŽÁK studio, se kterým KAM KV spolupracuje na dokončení studie revitalizace Vřídelní kolonády.

Roman Vrtiška představí jejich přístup k budově z podobného časového období, a to chomutovských městských lázní. K této studii, o které blíže promluví v budově Vřídelní kolonády, uvedl: „Projekt jsme po ekonomických rozvahách a statickém posudku koncipovali jako záchranu zástupce architektury 70. let minulého století. Aby byl jakýkoliv objekt skutečně zrevitalizován, je ovšem zapotřebí také zanalyzovat provoz a vyhodnotit návratnost investice do rekonstrukce, či v tomto případě do konverze. Nový obsah existujícího objektu tak byl definován jako společensko-kulturně sportovní mix funkcí. Z původní budovy městských lázní tak má vzniknout multifunkční prostor pro všechny věkové skupiny, který nabídne mj. nové prostory pro městskou knihovnu, flexibilní kulturní sál, konferenční a taneční sály, co-workingové prostory, obchodní jednotky i wellness v suterénních prostorách budovy, který odkazuje na původní funkci. Naším záměrem bylo rehabilitovat původní objekt a ukázat veřejnosti, že není potřeba zběsilého a ekonomicky nevýhodného bourání, pokud se architekt umí zamyslet nad fungováním objektu. Zároveň jsme chtěli zdůraznit kvality původního skeletu a novým řešením je spíše podpořit a akcentovat. Přirozeností pak bylo zachování množství původních prvků, které vyústilo až v konzervaci bazénové části objektu, ve které se pak nachází nové vestavby. Hosté tak mají možnost stále vnímat originální atmosféru objektu a to nejen z interiéru, ale také z exteriéru."

Diskuze

prof. Ing. Mgr. Akad. arch. Petr Hájek, Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., Doc. ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., Ing. Václav Benedikt

Současná podoba Vřídelní kolonády vzešla z architektonické soutěže počátkem 60. let a viditelně ve výtvarném zpracování odráží tzv. bruselský styl a názory na tvorbu měst 60. let. Přestože byla budova Vřídelní kolonády veřejností rozporuplně hodnocena, skrývá bezpochyby velké architektonické kvality. Více o Vřídelní kolonádě a procesu její revitalizace najdete zde.

Jaká je pozice architektury 60. a 70. let 20. století v kontextu vnímání současné společnosti?
Jaká je pozice Vřídelní kolonády na seznamu architektury bruselského stylu?
Jaké jsou možné přístupy k budově Vřídelní kolonády a jejímu okolí?

K diskuzi o hodnotách architektury 60. - 70. let a Vřídelní kolonády obecně jsme přizvali do diskuze odborníky na architekturu a urbanismus:

prof. Ing. Mgr. Akad. arch. Petr Hájek
český architekt narozen v Karlových Varech, spoluzakladatel architektonické kanceláře HŠH architekti, zakladatel architektonické kanceláře Petr Hájek Architekti a pedagog na univerzitách s technickým a uměleckým zaměřením. V roce 2019 získal cenu Architekt roku.

Doc. ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.
působila ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury, věnovala se především kritice architektury, kterou prakticky provozovala v deníku Mladá fronta, dále v Národní galerii v Praze, v níž založila sbírku architektury, věnovala se kurátorství v Galerii Jaroslava Fragnera, přednášela na Fakultě architektury v Liberci, následně v Bratislavě a od roku 2005 na Stavební fakultě ČVUT. Věnuje se také popularizaci architektury, na toto téma vydala několik knih. Od roku 1993 působí nepřetržitě v porotě soutěže Stavba roku.

Mgr. Lukáš Beran, Ph.D.
historik architektury a pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Od roku 2005 působí ve Výzkumném centru průmyslového dědictví, které je od roku 2011 součástí Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury.

Ing. Václav Benedikt
Karlovarský zastupitel, absolvent Stavební fakulty ČVUT, oboru pozemní stavby a architektura, předseda představenstva městské akciové společnosti Alžbětiny lázně, člen pracovní skupiny pro Vřídlo, zastánce stavby litinové repliky Vřídelní kolonády od architektů Fellnera a Helmera.