Vzdálenost od Varů: 492 km
e městě známém jako Aquae in Baden se léčba rozvíjela od římských dob jako kombinace medicíny a zábavy. V roce 1792 vstoupilo město do zlatého věku za panování císaře Františka II./I. Ten z Baden udělal mezinárodně proslulé lázeňské středisko prvního desetiletí 20. století. O prosperitě této doby svědčí lázeňské zahrady, centrum města s císařským sídlem a radnicí, lázněmi Biedermeier a Sauerhof. Městkou krajinu navrhli architekti jako Louis Montoyer, Charles Moreau a Joseph Kornhäusel.
Arkadská krajina přitahuje návštěvníky dodnes. Ludwig van Beethoven strávil v Badenu mnoho let a složil zde řadu svých děl, včetně Symfonie č. 9, zatímco v paláci Attems (dnešní Café Central) Clemens Lothar Wenzel princ Metternich naplánoval spolu s císařem Franzem Vídeňský kongres.
Císař a jeho bratři založili v lázeňském městě svá letní sídla a až do konce rakousko-uherské monarchie zůstali Habsburkové v Baden rozhodujícím prvkem. Napojením na železnici se následně zkrátil čas cesty z Vídně na méně než hodinu a každé léto sem šlechta, aristokracie, vysoce postavené úřednictvo a armáda jezdili na dovolenou. Od roku 1885 tvořily vily těchto hostů spolu s charakteristickými lázeňskými domy, jako jsou např. sněmovní místnosti, hotely a divadlo, mimořádný urbanistický soubor. Předválečný rozkvět pokračoval až do velké hospodářské krize v roce 1929. Termální lázně, jímací místnosti a rekreační areál Krupka s Beethovenovým chrámem dělají z Baden jeden z učebnicových příkladů nominace The Great Spas of Europe.
Poloha
Baden bei Wien
