Touha žen mít poprsí ideálního tvaru není požadavkem současných trendů, ale lze ji sledovat po celou dobu vývoje naší civilizace. Ženské prsy byly od nepaměti symbolem krásy a ženství. Jejich tvar, symetrie a velikost mohou výrazně ovlivnit psychiku ženy, začne- li žena vnímat dle svého názoru či názorů okolí, nějaké odchylky či nedostatky. Tyto problémy se prakticky nedají řešit jinak než chirurgicky.
Zvětšení prsou pomocí implantátů je velmi efektní operací u žen s nedostatečně vyvinutými prsy nebo v případě úbytku tuku a žlázy prsů, jak tomu bývá po kojení nebo zhubnutí. Augmentace je možné využít i při řešení stranové asymetrie prsů. Tento zákrok je zvláště v poslední době často vyhledáván pro efekt, který pomůže zvýšit sebevědomí většině žen s těmito problémy.
V současné době provádíme operace zvětšení prsou nejčastěji u dvou skupin žen.
První skupinou jsou ženy, jejichž prsní žlázy jsou nedostatečně vyvinuty (většinou v mladém věku, před těhotenstvím). Zde se jedná většinou o malé prsy s pevnou strukturou prsní žlázy i relativně pevnou a pružnou kůží prsu. Zvětšení prsou v tomto případě bývá limitováno právě kožním pláštěm prsu a jeho schopností přizpůsobit se zvětšenému objemu. Pokud je žláza plošně po celém prsu vyvinuta, můžeme zvážit, zda umístit implantát přímo pod žlázu, nebo i pod prsní sval. Pokud je žláza malá a její hlavní objem je soustředěn kolem dvorce, je vhodné umístit implantát pod prsní sval. Implantát by měl být v prsu vždy kryt prsní žlázou, nikoli pouze kůží. Je-li žláza příliš malá, musíme ke krytí implantátu využít i prsního svalu.
V tomto případě volíme obvykle kruhové neboli sférické implantáty. Zejména při umístění pod prsní sval je efekt tvarové paměti anatomického implantátu pro tvar prsu minimální.
Další skupinou jsou ženy, u kterých byla prsní žláza vyvinuta dostatečně, při kojení někdy až nadměrně a po skončení kojení či výraznější váhové redukci došlo i k výraznému zmenšení objemu žlázy (ev. podkožního tuku prsu) a následně i ke snížení elasticity kůže i celkovému povolení struktury žlázy. V těchto případech se jedná většinou o doplnění objemu prsu na velikost, na kterou byly dříve tyto ženy zvyklé. Ve volbě velikosti zde máme daleko větší možnosti a spíše záleží na představě pacientky. Možné bývá jak pouze mírné doplnění objemu, tak poměrně výrazné zvětšení prsou. V těchto typů prsou umístění implantátů pod sval není vhodné, protože prsní sval drží implantát příliš vysoko vzhledem k již níže uložené prsní žláze a prsnímu dvorci (riziko tzv. dvojitého prsu). Pokud je žláza dostatečně velká a plná, je vhodné umístění implantátu pod žlázu. Je-li však žláza menší a chabá a v horní polovině prsu prakticky chybí, je vhodné k překrytí implantátu v horní polovině prsu použít horní polovinu prsního svalu, která se odpreparuje a horní část implantátu se pod sval zasune. Dolní část prsního implantátu je pak kryta žlázou. Tato metoda je vhodná zejména u štíhlých pacientek, kde je i velmi tenká vrstva podkožního tuku a implantát by zde byl krytý pouze kůží a jeho kontura by byla dosti výrazně a nepřirozeně znatelná.
Pokud jsou však prsy příliš povolené, je třeba provést nejprve modelaci prsou a po té event. provést zvětšení prsou a doplnit malý objem prsou implantáty. Tyto plastiky prsou je většinou lépe provádět ve 2 dobách.
Pro tyto typy prsou jsou vhodné zejména anatomické implantáty, jejichž kapkovitý tvar lépe odpovídá tvaru těchto prsů a díky své tvarové paměti pomáhá i tvar prsu udržovat.
Augmentace – kdy a jak operovat
Zvětšení prsou – augmentaci lze provést nejdříve v době ukončení vývoje mléčné žlázy, zhruba od 18-19 let. Po plastice prsou by však pacientka nejméně rok neměla plánovat těhotenství. Při těhotenství dochází většinou k výrazným objemovým změnám a kožní plášť prsu i vazivová struktura žlázy mohou být těmito rychle po sobě jdoucími změnami vážně a nevratně poškozeny. Je třeba upozornit i na to, že augmentace může v některých případech i negativně ovlivnit funkci žlázy při kojení, zejména ohledně tvorby dostatečného množství mateřského mléka. Optimální tedy je řešit velikost a tvar prsů až v době, kdy již žena neplánuje další těhotenství. Horní věková hranice je omezena pouze celkovým zdravotním stavem.
Dále je třeba zvolit umístění operačního řezu, kterým bude implantát do prsu zaveden.
Většinou vybíráme řezy v podpaží, kolem dvorce nebo v podprsní rýze.
Řez v podpaží je umístěn zhruba na hranici ochlupení podpaží v délce 2-4 cm. Tímto přístupem lze zavádět pouze kulaté implantáty. Jeho výhodou je, že operačním přístupem dochází k minimálnímu zásahu do vlastní prsní žlázy, zejména při umístění implantátu pod sval. Nevýhodou tohoto přístupu je obtížné řešení jakékoli revize žlázy či implantátu v budoucnu i jakákoli modelační manipulace se žlázou během operace.
Jizva může někdy více nápadná a při dnes téměř standardním vyholování podpaží u žen je tímto zejména v letním či večerním společenském oblečení velmi nežádoucí.
Řez v podprsní rýze nám umožňuje zavést jakýkoli implantát. Délka řezu bývá 3-5 cm, kvalita jizvy závisí na schopnostech hojení kůže. Klady a zápory tohoto přístupu jsou podobné jako u řezu v podpaží.
Řez kolem dvorce nám umožňuje největší variabilitu při umisťování implantátů. Řez můžeme vést na horní polovině hranice dvorce – vhodné při potřebě posunout pokleslý dvorec nahoru, nebo na dolní polovině dvorce. Chceme-li zmenšit dvorec nebo mírně povolený kožní plášť prsu, je třeba provést cirkulární řez. Pokud chceme provést umístění implantátu pod horní polovinu prsního svalu, je to možné pouze tímto přístupem. Tímto přístupem lze zavést jakýkoli implantát a provést kdykoli přehlednou revizi implantátu i žlázy.
Jizva na rozhraní dvorce a kůže bývá v tomto barevném rozhraní většinou nenápadná a jemná, viditelná pouze při odložení podprsenky.
Jeho nevýhodou je určitý zásah do mléčné žlázy, i když funkčně tento rozsahem malý zásah žlázu prakticky neovlivní. Při cirkulárním řezu nebo řezu na horní polovině dvorce může být, většinou přechodně, omezená citlivost dvorce.
Volba místa řezu a následné jizvy, jejich výhod a nevýhod by měl být rozhodně zvolen až po osobní konzultaci s operatérem.
Předoperační příprava před operací prsou
Předpokladem pro provedení plastiky prsou je dobrý a stabilizovaný celkový zdravotní stav pacientky. Akutní zánětlivé či virové onemocnění by nemělo proběhnout nejméně 1 měsíc před operací. 2-3 týdny před zvětšením prsou by měly být také vysazeny léky zvyšující krvácivost (Acylpyrin, Anopyrin či jiné léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou). Rovněž užívání podpůrných enzymatických preparátů před augmentací není vhodné. Určitě by měla být vyloučena gravidita, jednak z důvodu narkosy, jednak z důvodu zásahu do prsní žlázy. Není třeba přerušovat stabilně vedenou antikoncepci.
Mammologické vyšetření prsů doporučujeme provádět vždy u žen nad 35 let, u žen po opakovaném těhotenství a kojení nad 30 let a u všech žen při jakémkoli proběhlém onemocnění prsní žlázy.
Předoperační vyšetření zahrnuje laboratorní vyšetření krve a moči, EKG a vyšetření internistou nebo praktickým lékařem.
Plastika prsou se provádí v celkové anestesii.
Pooperační průběh po plastice prsou
Kontrola po augmentaci prsou se provádí druhý den, pokud je průběh standardní, odstraňují se drény a pacientka je propuštěna do domácího ošetřování.
Zejména první dny po zvětšení prsou je třeba dodržovat klidový režim, zejména omezit pohyby horních končetin v ramenním kloubu směrem vzhůru (aktivuje pohyb prsního svalu).
Elastický obvaz se ponechává většinou 4-5 dnů po operaci, další způsob fixace, masáže prsou a užívání kompresního elastického prádla určí ošetřující lékař dle typu a rozsahu operace a stavu hojení.
Kožní stehy se většinou odstraňují 7-10 den po augmentaci, vnitřní stehy se vstřebávají několik týdnů.
Za tvarově stabilizované můžeme prsy pokládat nejdříve za 1-2 měsíce po zvětšení prsou.
Do běžného režimu se pacientka může vrátit při nekomplikovaném průběhu po 7-10 dnech po plastické operaci prsou. Plná fyzická zátěž a sportování jsou možné asi po 1-2 měsících dle rozsahu zákroku a stavu hojení. Opalování a pobyt na slunci bez oděvu nedoporučujeme minimálně 1 měsíc po operaci, jizva by měla zůstat chráněná oblečením či plavkami nejméně 3 měsíce. Rekonvalescence je však individuální a závisí nejen na daných schopnostech hojení každého jedince, ale je i odrazem svědomitosti pacienta v době pooperační péče a rehabilitace.
S odstupem 6-12 měsíců doporučujeme zahájit pravidelné kontroly v mammologické poradně dle místa bydliště (týká se zejména pacientek po 30-35 roku věku).
Na kontrolu k operatérovi by se měla pacientka dostavit v budoucnu vždy, když dojde ke změně tvaru prsu, jeho zatvrdnutí, nebo zánětlivým projevům. Kontrola je vhodná i po jakémkoli poúrazovém zhmoždění prsu k vyloučení prasknutí implantátu. Rovněž plánuje li těhotenství nebo při zjištěné graviditě je vhodné prsy a uložení implantátů vyšetřit a zkontrolovat.
Rovněž zhruba po 10 letech po operaci je vhodné i výrobci implantátů doporučované, navštívit operatéra či jiného plastického chirurga a konzultovat případnou výměnu silikonových implantátů. Renomovaní výrobci implantátů dnes již dávají doživotní záruku na implantáty.
Implantáty pro zvětšení prsou
Snahy doplnit objem prsů různými materiály můžeme sledovat již od počátku 19. století.
Objev, vývoj a použití silikonu v oblasti mediciny po roce 1950 znamenal i zásadní krok ve vývoji prsních implantátů ze silikonového gelu, které byly poprvé použity v r. 1962.
Od té doby prošly jak silikonové implantáty, tak i operační techniky augmentace dlouhým vývojem.
V současné době jsou pro zvětšení prsou nejvíce používané silikonové gelové implantáty. Silikonový prsní implantát je tvořen pouzdrem z polymerové silikonové pryže s vysokou pružností, pevností, minimalizovanou propustností, časovou stabilitou a mimořádně nízkou vzájemnou reakcí s živou tkání.
Dříve byl povrch pouzdra hladký, tím byl ale vůči okolní tkáni pohyblivější a příliš dráždil okolní tkáň. V současné době je povrch pouzdra tzv. texturovaný, tzn. je opatřen pory přesně definovanou velikostí a hloubkou. Tato texturace zajišťuje, že síla vazivové fibrosní kapsuly- pouzdra, které se vytváří jako reakce na přítomnost implantátu, je minimální. Tím se snižuje riziko následných komplikací – vzniku zesíleného pouzdra a následného stažení a zatvrdnutí implantátu v prsu s následnými tvarovými změnami a případnou bolestivostí.
Uvnitř implantátu je silikonový gel, který je složen pouze z velkých molekul, takže prosakování gelu pouzdrem je nemožné. Gel může strukturou nekohesivní – volně se přelévá, nebo kohezivní – gel drží svůj tvar i bez pouzdra (používá se hlavně u anatomicky tvarovaných implantátů).
Silikonové implantáty plněné silikonovým gelem jsou z estetického hlediska jednoznačně nejlepší. Implantát je přirozeně měkký, pružný a svoji konzistencí velmi blízký prsní žláze. Působí přirozeně na pohled i na pohmat.
Kromě silikonového gelu mohou být implantáty plněny i roztoky. Nejčastěji je fysiologický roztok. Tekutinou plněný implantát může působit poněkud rušivě, dochází k pocitu přelévání tekutiny a jakákoli tekutina je konsistenci žlázy dosti vzdálena. Navíc často dochází k úniku tekutiny plnící chlopní a tím zmenšení objemu implantátu.
Tvarově dělíme implantáty na kulaté- sferické a anatomické- tvarované do kapkovitého tvaru prsu. Dále jsou implantáty děleny dle výšky profilu, vzájemného poměru výšky a šířky a samozřejmě celkové hmotnosti (resp. objemu). Navíc každý výrobce má svoje velikostní řady i tvarově typizované implantáty.
Výběr prsního implantátu je třeba vždy konzultovat s operatérem a respektovat typy implantátů dle jeho doporučení. Dle výrobců musíme být připraveni i na rozdílné ceny implantátů.
Na našem pracovišti používáme implantáty Natrelle (dříve Mc Ghan – USA) a Polytech (Německo). S implantáty těchto výrobců máme při plastikách prsou dlouholeté dobré zkušenosti z hlediska kvality i typové nabídky v daných cenových kategoriích.
Vlastní zavedení implantátu při plastické operaci prsou provádíme v celkové narkóze. Lékař si po domluvě s pacientkou a podle typu prsů zvolí jeden ze tří nejčastějších řezů kudy bude zaveden implantát: 1) řez v podpaží 2) řez na hranici dvorce 3) řez v podprsní rýze.
Implantáty se nejčastěji ukládají pod žlázu obrázek a), eventuelně hlouběji pod sval prsní obrázek b). Rozhodnutí je v tomto případě na chirurgovi, který posuzuje možnosti přísně individuálně.
Po zvětšení prsou je pacientka minimálně jeden den hospitalizována na našem oddělení a dalších pět dní doporučujeme klidový režim.
Poté je možná postupná zátěž a návrat do běžného pracovního rytmu. Plnou zátěž (sport) doporučujeme asi 4 týdny po augmentaci.
Tyto údaje vycházejí z běžného pooperačního průběhu, rekonvalescence je individuální a závisí nejen na daných možnostech hojení každého jedince, ale je i odrazem svědomitosti pacienta. Společným zájmem pacienta a chirurga je pozitivní výsledek plastiky prsou a oboustranná spokojenost. Vzájemná důvěra a spolupráce je proto nezbytným předpokladem.