9. 4. 2014
Český inspektorát lázní a zřídel k dovozu přírodního léčivého zdroje povolení dosud nevydal!
Když společnost Zámek Lužec oficiálně zažádala o transport karlovarské vřídelní vody pro své imobilní hosty, zřejmě netušila, jakou reakci spustí.
Proti se postavila část radních, a to i primátor Petr Kulhánek (KOA), ale také Milan Trnka, ředitel městské organizace Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád. Transport je prý nevhodný, protože dovozem ztrácí vřídelní voda své léčivé účinky.
A padaly i argumenty, že je to stejné, jako když hospodský nabídne štamgastovi pivo po čtyřech hodinách. Tedy vyčpělou břečku.
Jenomže právě Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád ještě do konce loňského roku vřídelní vodu vyvážela, a to do Jáchymova. "Byla určena tamním pacientům, ale jenom jako ochutnávka," obhajoval transport ředitel Milan Trnka.
"A k čemu vodu chceme my? Také k ochutnávce. Někdo může, jiný ne? " odmítl tento argument Jiří Dědeček, ředitel hotelu Zámek Lužec.
A jaké je stanovisko Českého inspektorátu lázní a zřídel Ministerstva zdravotnictví?
"Předně je nutné říci, že přírodní léčivé zdroje není možné prodávat, nejsou obchodním artiklem a není možné s nimi jakkoli obchodovat. Výtěžek z přírodních léčivých zdrojů je jednotlivými správci zdrojů dalším uživatelům poskytován na základě povolení Ministerstva zdravotnictví (Českého inspektorátu lázní a zřídel), avšak pouze za úhradu provozních nákladů, které souvisejí se získáváním výtěžku ze země (těžbou) a s jeho zpracováním," vysvětlila mluvčí Štěpánka Čechová.
Podle ministerstva je možné přírodní léčivé zdroje v souladu s platnou legislativou využívat pro účely poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, a to jednak na základě zmíněného povolení k využívání zdrojů a dále rovněž na základě souhlasu s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče; obě rozhodnutí vydává Český inspektorát lázní a zřídel.
Lázeňská léčebně rehabilitační péče je dle platné právní úpravy poskytována ve zdravotnických zařízeních, která se nacházejí v lázeňském místě, tedy v místě výskytu přírodního léčivého zdroje nebo na území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení.
Lázeňské místo se podle mluvčí Čechové stanovuje za účelem ochrany a zabezpečení poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče v daném místě.
Na tomto území jsou statutem lázeňského místa stanovena určitá omezení, která zajišťují podmínky pro nerušené poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče.
"Je pravdou, že využívání přírodní minerální vody přímo u zdroje s sebou nese nejnižší riziko jeho znehodnocení. Transportem může ztrácet voda nejen své fyzikálně chemické vlastnosti, ale je zde i možnost například bakteriálního znečištění s negativními důsledky pro lidské zdraví. Z uvedeného vyplývá, že není možné vydat povolení k převozu výtěžku zdroje do jiného místa a využívat tak tento zdroj mimo lázeňské místo," zdůraznila mluvčí Ministerstva zdravotnictví.
A doplnila, že Český inspektorát lázní a zřídel k takovému dovozu výtěžku z přírodního léčivého zdroje povolení doposud nevydal a do budoucna se ani ke změně této praxe nepřiklání.
Primátor Kulhánek se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví souhlasí. "Vyvážet vřídelní vodu z města nemá smysl a to, co se dostane ke koncovému uživateli, by pak nemělo s vřídelní vodou už moc společného," uvedl.
Trochu odlišný názor má náměstek Jaroslav Růžička. "Já si myslím, že pokud se voda dobře ošetří a nebude se nabízet jako léčba pitnou kúrou, nebo dokonce dovážená koupelová voda, ale jen na ochutnávku, jako voda s typickou mineralizací, může do města nalákat další návštěvníky. Takže proč ne?" argumentuje.
Úkol poradit si s žádostí o odběr vřídelní vody přidělila rada města odboru technickému, do jehož gesce spadá i Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, správce pramenů. "Odbor si vyžádá stanoviska od Správy a případně i další expertní názory a navrhne řešení, případně varianty. Konečné slovo bude mít rada, a to pravděpodobně na svém jednání 22. dubna," uvedl Jan Kopál, mluvčí magistrátu.
Autor: IVANA KALINOVÁ
Zdroj: Karlovarský deník