Náš slavný lékař zemřel v neděli 5. února 1792; v matrice úmrtí čteme: „Šlechetný David Joseph Becher, slavný doktor lékařství a neobyčejný dobrodinec zdejšího chrámu Božího“. Pouhé dva týdny mu zbývaly do 67. narozenin, i když těch by si kvůli podlomenému zdraví moc neužil. Od tělesných útrap ho bohužel neoprostilo ani nesmírné bohatství, jež za svého života nabyl. Víme o něm, neboť krátce po Becherově smrti byl pořízen dvacetistránkový soupis jeho veškerého majetku, rozděleného do devíti skupin: 

1. Hotovost,
2. Zlato, stříbro a cennosti,
3. Cenné papíry,
4. Osobní šatstvo a prádlo,
5. Zařízení domu,
6. Obilí, seno a sláma,
7. Dobytek a hospodářská zařízení,
8. Víno,
9. Domy a pozemky.

Co se týče hotovosti, měl Becher v době úmrtí doma 873 zlatých a 17 krejcarů, což bylo skutečně hodně, dal by se za to pořídit např. slušný dům se stodolou a zahradou o rozloze 28 arů. Zato zlato, to za to stálo, v soupisu je téměř 50 položek! Jen prstenů se smaragdy, démanty, křišťály a granáty měl celkem 11, mezi nimi i „zlatý prsten s monogramem Její Výsosti Marie Terezie, zemřelé císařovny“, jejž mu osobně darovala. Vlastnil též bezpočet zlatých a stříbrných náušnic, náhrdelníky, manžetové knoflíčky, pamětní mince, několik desítek stříbrných nožů, lžic a lžiček, stříbrné tácy a konvice. Značný majetek se skrýval v cenných papírech a dluhopisech, celkem jich měl 20 a vynášely mu příjemné úroky.

Co se týče osobního šatstva a prádla, nejcennější byly obleky, jejich cena se odvíjela od materiálu (většinou šlo o hedvábí nebo plátno) v rozmezí 3–20 zlatých. Becher měl obleků celkem 11 a jeho šatník zářil všemi barvami: tmavězelený, hnědý, modře melírovaný, popelavě šedý, skořicový, stříbrný, letní melírovaný, šedý melírovaný, hnědý se vzorkem, zelenkavý a černý. Vlastnil také 1 cestovní kožich podšitý kožišinou z lišky, nebo třeba 46 košil, 30 párů hedvábných punčoch, 16 nočních košil, 4 klobouky, 79 kapesníků nebo 30 čepiček na spaní.

I soupis zařízení domu je zajímavý. Vedle skříní, truhel, příborníků, stolů, křesel, židlí, postelí a dalšího nábytku tu narazíme i na klavírní křídlo. V domě bylo celkem 101 obrazů, bohužel však neznáme jejich obsah nebo autory, neboť sepisovatele pozůstalosti zajímala pouze barva rámů. Becher vlastnil mnoho porcelánu, od bohatých jídelních servisů až k obyčejným talířům z majoliky. Ovšem nejdražší byl „jemně zpracovaný cín“, pravděpodobně jídelní nádobí; přišel na 289 zlatých, což bylo jen o 11 zlatých méně než stavební parcela s právem várečným. David Becher byl ale především lékař a vědec, takže se po jeho smrti zachovalo úctyhodné množství knih (735) a též „různé chemické přístroje“.

Měl také hospodářství, takže by se zásoby obilí, sena a slámy mohly zdát velké, avšak jedná se o setbu a krmivo pro zvířata. V inventáři je uvedeno 1,75 korce pšenice (163,6 litru), 18,75 korce žita (1753,1 litru) a 7 korců ječmene (654,5 litru). O Becherově hospodaření svědčí i seznam dobytka a hospodářského zařízení – měl jeden cestovní vůz za 50 zlatých, dále 5 krav, 1 tele a 6 sáhů palivového dřeva.

Zdá se, že nepohrdl sklenkou dobrého vína. V pozůstalosti se dochovaly 4 značky – mělnické (56,5 litru), dále blíže nespecifikované víno rakouské (113 litrů) a české (56,5 litru) a 28 litrů vína z Bordeaux, jež bylo dvakrát dražší než vína předchozí. Měl tedy v sudech uskladněno na 254 litrů vína, k nimž je nutno připočítat ještě 50 lahví augsburského a 10 lahví mělnického. Slušně zásobená vinotéka...

Nejdražší položku v posledním oddílu domy a pozemky představoval jednopatrový dům u řeky, k němuž se zároveň vázalo právo várečné, tj. vlastník takového domu se podílel na výnosech městského pivovaru. Jen tento dům přišel na 1300 zlatých. Měl ještě jeden dům, k němuž se právo várečné nevztahovalo; stál pouhých 350 zlatých. V inventáři jsou dále uvedeny dva sklepy a dvě stodoly, z nichž jednu Becher pronajímal. Vlastnil také pole, louky a zahrady.

Hodnora veškeré pozůstalosti Davida Bechera byla vyčíslena na 47 844 zlatých a 53 krejcarů. Byl tudíž nesmírně zámožný. Vždyť kdyby v roce 1792 svůj veškerý majetek zpeněžil, mohl by si za něj v Karlových Varech pořídit 37 takových domů, v jakém sám bydlel. A jak k takovému bohatství přišel? Část zdědil po své první a velmi bohaté manželce Anně Sabině, dceři mistra cechu puškařského Johanna Bernarda Hofmanna. I on sám pocházel z dobře situované rodiny. Především ale byl proslulým lékařem šlechty, duchovenstva a bohatých měšťanů, kteří mu dobře platili.

David Becher zemřel na záchvat pakostnice (dny), Gicht Colica, jak uvádí matrika úmrtí. Musel dlouhodobě trpět vleklými bolestmi, paradoxně právě on, geniální lékař, navíc v době, kdy dokončoval své převratné Nové pojednání o Karlových Varech. Byl pohřben u zdi kostela sv. Ondřeje, kde později hned vedle něj spočinula jiná karlovarská osobnost – Jean de Carro.

Pane doktore, žádný strach, my na Vás nezapomeneme!

Milan Augustin

Poslední strana soupisu Becherovy pozůstalosti. Byla rozdělena do devíti oddílů a její hodnota vyčíslena na 47 844 zlatých a 53 krejcarů. Dole jsou podepsány všechny tři dědičky.