Karlovarský symfonický orchestr

Karlovarský symfonický orchestr již po desítky let zpříjemňuje pobyt nejen lázeňským hostům, ale
i rodilým Karlovarákům. Orchestr pravidelně koncertuje v nádherných prostorách Koncertní síně A. Dvořáka v Lázních III. V letní sezóně pak můžete navštívit koncerty KSO na Mlýnské kolonádě, Tržní kolonádě či Sadové kolonádě, které jsou hlavními dominantami místního lázeňství.

Karlovarský symfonický orchestr hostuje nejen na koncertních pódiích v České republice (mj. na festivalu Pražského jara), ale také v zahraničí, především v Německu a v dalších evropských státech. Účinkuje nejen v symfonických programech, ale také při operních festivalech (Oviedo), v baletních večerech (Bregenz), mezinárodních soutěžích (Zaragoza), či kantátových koncertech (Antverpy, Bonn, Karlsruhe, atd.).

Repertoár KSO

Repertoár Karlovarského symfonického orchestru zahrnuje klasická díla 19. i 20. století, stejně tak jako hudbu současných skladatelů. Jednou z dominantních stránek KSO je uvádění české hudby. Svou dramaturgii orchestr obohacuje o multižánrové projekty, v nichž propojuje hudbu symfonickou s jazzem i rockem.

Významnou součástí letní sezóny je minifestival s názvem Beethovenovy dny. Beethovenovy dny se konají v Karlových Varech od roku 1992 jako připomínka skladatelova pobytu v lázeňském městě v roce 1812.

Trocha historie

Karlovarský symfonický orchestr byl založen roku 1835 jako sezónní lázeňské telěso Josem Labitzkým. V roce 1875 syn Josefa Labického August proměnil sezóní těleso ve stálý symfonický orchestr. Karlovarský symfonický orchestr jako první v Evropě uvedl právě pod vedením Austa Labitzkého Novosvětskou symfonii od Antonína Dvořáka.

Dalším významným dirigentem byl v letech 1911 - 1941 Robert Manzer. Ten vyzdvihl Karlovarský symfonický orchestr jak umělecky, tak především kontakty s předními osobnostmi evropské hudby. K obnovení činnosti orchestru v roce 1945 po 2. světové válce došlo pod taktovkou Josefa Bartla. Dalšími významnými osobnostmi byli, kteří se podíleli na profilování orchestru po válce byli Václav Neumann, Vladimír Matěj, Josef Hercl a Radomil Eliška.