16. 1. 2023 | Z Karlových Varů
V Karlových Varech se spolu s prvním kolem prezidentských voleb konalo také referendum o budoucnosti Vřídelní kolonády. Přestože pro obnovu slavné litinové stavby hlasovalo nejvíce lidí, referendum není platné. Dostavilo se totiž málo voličů. Otázka zněla takto: „Jste pro obnovu litinové Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera na místě současné kolonády z roku 1975?“
Málo hlasujících
Odpověď ano dalo 7 465 hlasujících, 3 074 jich bylo proti a 71 voličů se zdrželo hlasování. Aby bylo referendum platné, muselo se dostavit alespoň 35 procent zapsaných voličů, to znamená 12 548 lidí, k hlasovacím urnám jich však přišlo jen 11 081. Aby bylo referendum platné muselo by přijít o 1 467 hlasujících víc. Opakovala se tak situace z roku 2018, tehdy ale chyběly jen tři stovky hlasů.
„Výsledek referenda je pro nás zklamáním,“ reagoval na zveřejněné výsledky Ota Řezanka z přípravného výboru referenda. „Musíme si ještě podrobně prostudovat výsledky podle jednotlivých hlasovacích místností,“ dodal.
Podle něj někde komise voliče upozorňovaly na možnost hlasování v referendu, v některých místnostech však nikoliv. Rozdíly ve výsledcích v jednotlivých okrscích jsou proto podle něj rozdílné. Podle výsledků svých rozborů pak organizátoři zváží další kroky.
K výsledku referenda se vyjádřila i primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová. „Jsem ráda, že občané Karlových varů už podruhé ukázali, že chápou situaci svého města, a že před nesmyslnými drahými replikami dali přednost věcem, které současné město potřebuje,“ uvedla primátorka. „I tak nás čekají nesnadné úkoly, udržet a rozvíjet město. Bude to stát mnoho úsilí a prostředků. Věřím, že to přinese zdejším lidem daleko více užitku,“ dodala.
Referendum o Vřídelní kolonádě se v Karlových Varech konalo už jednou. V lednu 2018, shodou okolností také při volbě prezidenta republiky. Jeho výsledek ale tehdy neplatil, byť jen těsně. K hlasovacím urnám i tehdy přišlo málo lidí. Aby bylo referendum platné, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů. Přestože pro litinovou kolonádu hlasovalo tehdy 9 564 voličů, proti jich bylo jen 3 098 a 77 lidí neoznačilo žádnou možnost, k referendu přišlo jen 33,66 procenta karlovarských voličů, a tak nebylo platné. Chybělo necelých 300 hlasů.
Vzhledem k tomu, že na konci loňského roku organizátoři předložili dostatečný počet podpisů, museli na svém posledním jednání zastupitelé města referendum vyhlásit. A to i přes to, že řada z nich, napříč politickým spektrem, má vůči kopii litinové kolonády výhrady.
Kvůli údajné účelové kampani proti referendu o stavbě repliky litinové Vřídelní kolonády se rozhodl karlovarský aktivista a Petr Ajšman podat trestní oznámení. To míří proti primátorce Andree Pfeffer Ferklové, jejímu prvnímu náměstkovi Tomáši Trtkovi, radnímu Petru Bursíkovi a řediteli Kanceláře architektury města Karlu Adamcovi.
„Podání trestního oznámení je právem každého. Za město jej nevidíme jako důvodné, ale o tom samozřejmě musí rozhodnout orgány činné v trestním řízení,“ reagovala na Ajšmanovo trestní oznámení primátorka Andrea Pfeffer Ferklová.
Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu, který jí v letech 1878 až 1879 vtiskli Fellner s Helmerem, stála v Karlových Varech do roku 1939. Kolonáda v její současné podobě začala veřejnosti sloužit v květnu 1975. Je ukázkou takzvané architektury bruselského stylu.
Podle památkářů si budova zaslouží ochranu jako hodnotný příklad architektury 70. let minulého století. A to i přes to, že část veřejnosti ji chápe jako prvek, který se nehodí do svého okolí.
Zdroj: Mladá fronta DNES
