Francouzští prokletí básníci 20. století

V pokračování cyklu představí Poetická skupina Drahomíra a hudební skupina Jazz Apetit básně osmi autorů z okruhu „prokletých básníků“. Jacques Prevel, Gilberte H. Dallasová, Gérald Neveu, Stanislas Rodanski, Roger-Arnould Riviére, Jean-Pierre Duprey, Francis Giauque, Jean-Philippe Salabreuil – básníci zahrnutí v této antologii se v mnoha ohledech pohybují na okraji. Zcela vědomě nebo i proti své vůli stojí stranou společnosti, někteří z nich i stranou vlastního života. Smrt je dostihuje záhy, zvaná i nezvaná. Poezie je pro některé z nich také jen okrajová, pro jiné natolik nezbytná, že jim začíná s jejich životem splývat. Vždy je to ale poezie mezní zkušenosti, protrpěná, málokdy hravá, v tom nejsyrovějším významu slova existenciální. Často se opírá o surrealistické postupy, ale nikdy nezůstává u pouhých automatických hříček. Šílenstvím, nemocí nebo tichou, vše rozežírající nudou stržené životy vždycky prosvítají ze dna veršů.

Pojem „prokletý básník“ pochází od Paula Verlaina a označuje básníka, stojícího na okraji společnosti pro nesmiřitelnost svého postoje k bytí, který platí svým životem a dílem. Francouzští prokletí básníci 19. století se však proslavili a jejich tvorba se stala trvalou inspirací pro další básnické generace. Prokletí básníco 20. století na okraji zůstali.