Ovocný sad o rozloze 2,2 ha je svým zastoupením ovocných dřevin v Karlovarském kraji unikátní. Roste zde 190 stromů. Dvě třetiny z nich byly vysazeny pravděpodobně před druhou světovou válkou.

Krásný secesní dům si nechal vystavět v roce 1900 krejčovský mistr Felix Zawojski pro svůj módní salon na Tržišti. Na počátku 20.

Místo, dříve zvané Dorotiny nivy, bylo centrem krámků karlovarského Spolku živnostníků. Počátkem 20. století padlo rozhodnutí vybudovat v tomto prostoru budovu s butiky a uměleckou galerií.

Právě manželka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského totiž dala podnět ke stavbě rozhledny.

Pramen, původně zvaný Lázeňský, byl objeven při hloubení základů nového Lázeňského domu (Lázní III) na počátku šedesátých let 19. století. Termální voda byla vyvedena do prostoru mezi Lázněmi III a Bernardovou skálou, kde nad vývěrem vznikl po roce 1891 dřevěný altán.

Ale proč zrovna kamzík? Vždyť legenda praví, že to byl jelen, kdo skočil do pramenů… Protože podle barona Augusta von Lützowa by jelen ze skály nikdy neskočil! Nechal tedy na skalní ostroh nad Vřídlem natruc instalovat plastiku kamzíka.

Pseudorenesanční kamenná kolonáda předního českého architekta Josefa Zítka byla postavena v letech 1871-1881. Po slavnostním otevření pro ni však karlovarští obyvatelé neměli slova chvály. Nazývali ji kuželkovou dráhou nebo záhonem chřestu.

Lázeňští hosté tak při procházkách míjeli domy Zlatý štít, Červený dům, Dva pstruzi, Diadem či Modrá loď s oblíbenou divadelní kavárnou. V roce 1909 město Karlovy Vary všechny objekty vykoupilo a na jejich pozemcích měl vyrůst moderní lázeňský dům.

Rakouská císařovna a česká královna navštívila Karlovy Vary poprvé coby čtyřletá princezna v roce 1721. Do lázeňského města zavítala spolu se svou matkou císařovnou Alžbětou Kristýnou, manželkou císaře Karla VI.

Základní kámen chrámu sv. Máří Magdalény byl položen dne 27. dubna 1733.