KSO - klavírní recitál - Lovro Pogorelich

Program

MODEST PETROVIČ MUSORGSKIJ: Obrázky z výstavy
ALEXANDR NIKOLAJEVIČ SKRJABIN: Fantasie b moll op. 28
ALEXANDR NIKOLAJEVIČ SKRJABIN: Poem Des dur op. 41
ALEXANDR NIKOLAJEVIČ SKRJABIN: Sonáta č. 5 op. 53 Fis dur

Lovro Pogorelich - klavír

Chorvatský klavírista Lovro Pogorelich vystupuje pravidelně od svých sedmnácti let. První lekce hry na klavír absolvoval u svého otce, klasicky vzdělaného hudebníka, s prvním recitálem vystoupil ve třinácti a jako sólista se symfonickým orchestrem se představil v patnácti letech.

Od té doby vystoupil Lovro Pogorelich ve většině evropských zemí včetně České republiky, v Kanadě, Japonsku a Číně. Hrál v prestižních koncertních síních s předními symfonickými orchestry.

V únoru 2006 natočil francouzský hudební televizní kanál MEZZO dokument o nahrávání Pogorelichova CD se skladbami Ference Liszta v Paříži. Album obdrželo vynikající recenze. Jako jeden z prvních na světě nahrál hudební DVD, které zaznamenalo jeho provedení Beethovenova Klavírního koncertu č. 5 s Dánským symfonickým orchestrem. Kromě dalších alb vytvořil Lovro Pogorelichřadu nahrávek pro chorvatské, francouzské, nizozemské a dánské rozhlasové stanice.

Vyučuje klavír na Záhřebské hudební akademii na Záhřebské univerzitě, v roce 1991 založil PagArtFestival, jehož je uměleckým ředitelem. .

Klavírní suitu Obrázky z výstavy zkomponoval Modest Petrovič Musorgskij (1839 - 1881) na základě návštěvy výstavy děl nadaného ruského architekta a výtvarníka Viktora Alexandroviče Hartmana. Ten v roce 1873 náhle ve svých devetatřiceti letech zemřel a zkraje příštího roku se k uctění jeho památky uskutečnila výstava, která Musorgského podnítila k tomu, aby svému zesnulému příteli napsal hudební památku.

Suita je postavena na rondové formě, ve které se mezi jednotlivými obrazy pětkrát opakuje Promenáda, ve které se návštěvník „hudební“ výstavy, respektive pozorovatel - posluchač, pohybuje od jednoho obrazu ke druhému. Každý z těchto obrazů představuje jednu část této skladby.

Později toto klavírní dílo upravili pro orchestr mnozí hudební skladatelé. Nejznámější a kongeniální je orchestrální úprava od francouzského skladatele Maurice Ravela.

Ve druhé části recitálu zazní tři skladby Alexandra Nikolajeviče Skrjabina (1871 - 1915), klavíristy a skladatele, který se stal zakladatelem ruské moderní hudby. Skrjabin komponoval téměř výhradně pro klavír a pro orchestr. Stal se typickým představitelem mentality ruské inteligence z doby těsně před nástupem bolševické Říjnové revoluce. Mezi jeho následovníky se hlásí řada vynikajících experimentálních autorů, kteří pro výlučnost svého díla často patřili mezi ruskou emigraci.

Nejstarší Skrjabinovy klavírní skladby upomínají na Frédérica Chopina, v průběhu let se jeho hudba rychle rozvíjela a čím dál více používal neobvyklé harmonie a textury.

Fantasie b moll z roku 1900 je skladba sonátového typu, tvaru, Poéme z roku 1903 vyjadřuje transcendentní postoj mysli, který stále více charakterizoval autorovu osobnost ihudbu. Klavírní sonátu č. 5 napsal Skrjabin v roce 1907. Je to jeho první sonáta napsaná jako jednovětá skladba. Obsahuje tzv. mystický akord, který se v klavírní literatuře prakticky nevyskytuje, ale Skrjabin, jeho tvůrce, jej využíval ve svém díle symfonickém.