Klub konkretistů – O 50 let později / 50 Years Later

Klub konkretistů od roku 1967 soustředil představitele českého a slovenského konstruktivně koncipovaného umění, jehož univerzální řečí byla geometrie. Na výstavě budou zastoupeni původní i současní členové klubu (např. J. Hilmar, R. Kratina, Š. Belohradský, E. Ovčáček, J. Bielecki, Z. Janáček, Š. Málek, V. Hajnová). Výstavní projekt připomíná 50. leté výročí od konání první výstavy klubu v karlovarské galerii roku 1969.

Klub konkretistů byl založen na pražské Kampě 9. května 1967. U jeho zrodu stál teoretik Arsén Pohribný a čtyři umělci – Radoslav Kratina, Jiří Hilmar, Tomáš Rajlich a Miroslav Vystrčil. Hnutí pro neokonstruktivní a geometrické umění v sobě soustředilo velmi individuální a rozdílné přístupy a bylo inspirováno či existovalo paralelně s dalšími evropskými skupinami obdobného typu. „Konkrét“ popsal Arsén Pohribný jako „nově stvořený předmět estetické fascinace“. Přístup Klubu konkretistů dává „přednost konstrukci a racionálnímu kalkulu, autonomii barvy, jako ryzího estetického poselství.“(Jiří Valoch) Roku 1969 se uskutečnila jedna z nejdůležitějších výstav klubu v Galerii umění v Karlových Varech a právě probíhající výstava je připravená k jejímu 50. letému jubileu. Na výstavě jsou k vidění díla několika umělců, kteří v Karlových Varech vystavovali už v roce 1969. Patří mezi ně Eduard Ovčáček, Jiří Hilmar, Radoslav Kratina, Dalibor a Ivan Chatrní, Jiří Bielecki, Zdeněk Kučera a Jiří Valoch, ze Slovenska pak Eduard Antal, Štefan Belohradský a Jarmila Čihánková. Klub konkretistů po určitých peripetiích stále existuje a na výstavě se prezentuje umělci nejstarší generace, generace, jež zažila neformální neokonstruktivistické společenství v 70. a 80. letech, autory, kteří si cestu ke geometrickému umění našli po roce 1989 i generací umělců nejmladších. Výstava, která vznikla za výrazné iniciativy a s velkým přispěním současného Klubu konkretistů, momentálně sídlícího v Hradci Králové, představí 28 československých autorů, kteří geometrii, variabilitu, dynamiku, zvukové i optické prvky, smysl pro řád, racionalitu či zájem o vědu nadřazují chaosu světa.