DVOŘÁK / MARTINŮ / SUK (B2)

Program

ANTONÍN DVOŘÁK: Scherzo Capricioso op. 66
BOHUSLAV MARTINŮ: Symfonie č. 5 H. 310
JOSEF SUK: Praga op. 26

Douglas Bostock – dirigent

Koncert uvede Scherzo Capriccioso Antonína Dvořáka (1841 - 1904). Přestože název naznačuje, že jde o dílo veselé a hravé povahy, je skladba výrazným představitelem období autorovy určité vnitřní krize, jejíž příčinu se dosud nezdařilo uspokojivě objasnit. Pro Scherzo je charakteristicképroměnlivé střídání nálad a neustálý vnitřní neklid, který probleskuje i v pasážích zdánlivě idylických, což je pro Dvořákův kompoziční styl velmi netypické. Scherzo capriccioso je interpretačně mimořádně obtížné, ale patří k posluchačsky nejvděčnějším Dvořákovým opusům. Premiéru měla skladba 16. května 1883 v Praze.

Poté zazní Symfonie č. 5 světově proslulého českého skladatele hudební moderny 20. století Bohuslava Martinů (1890 - 1959). Umělecký vývoj autora prošel od impresionismu přes neoklasicismus, expresionismus a inspiraci jazzem k výsostně vlastnímu kompozičnímu stylu. Od roku 1923 žil Martinů trvale mimo vlast, v roce 1941 uprchl před nacisty z Francie do Ameriky. Tam také začal poprvé komponovat symfonie, vytvořil jich celkem šest.

Symfonii č. 5 složil mezi březnem a květnem 1946 a dedikoval ji České filharmonii. Premiéru uvedla Česká filharmonie během festivalu Pražské jaro dne 28. května 1947 pod taktovkou Rafaela Kubelíka. V Páté symfonii se zrcadlí skladatelova nejistota a rozčarování nad vývojem v Československu, kam se už do konce života nevrátil.Přestože Martinů žil v cizině, v občanském přesvědčení i ve své hudbě se však nikdy nepřestal ke své vlasti hlásit.

Zásadním a trvalým přínosem Bohuslava Martinů je zejména jeho symfonická a operní tvorba.

Symfonickou báseň Praga, lyrickou i epicko-dramatickou glorifikaci našeho hlavního města, napsal Josef Suk (1874 - 1935) v roce 1904. Inspirovala jej báseň Svatopluka Čecha, odkazující na obléhání Prahy v roce 1424. Vlastenecké ladění Sukova díla je patrné mimo jiné i v tématu odvozeném od husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci.

Suk, skladatel, houslista, pedagog a žák a zeť Antonína Dvořáka byl spolu s Vítězslavem Novákem nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny. Nebyl přitom modernistou ve smyslu avantgradní tvorby, ale postupně transformoval pozdní romantismus do nového expresivního slohu, jenž vnesl do české hudby novou úroveň harmonické a instrumentační vynalézavosti. Jako houslista působil Suk v Českém kvartetu, a to přes čtyřicet let, od jeho založení na Pražské konzervatoři roku 1892 do roku 1933, kdy se koncertní činnosti vzdal.

Karlovarský symfonický orchestr bude řídit britský dirigent Douglas Bostock, který byl v letech 1991 - 98 šéfdirigentem KSO. V současnosti působí jako hlavní dirigent a umělecký ředitel mezinárodně uznávaného Jihozápadního německého komorního orchestru (Southwest German Chamber Orchestra) a jako čestný dirigent Argovia Philharmonic ve Švýcarsku.

Douglas Bostock dirigoval řadu předních evropských, severoamerických a asijských orchestrů, vystoupil na mnoha prestižních mezinárodních místech a festivalech. Na svém kontě má přes sto CD, které nahrál s orchestry ve Velké Británii, České republice, Itálii a Německu a které repertoárově sahají od baroka po současnost. Je velkým propagátorem a interpretem orchestrální tvorby Carla Nielsena, pod jeho vedením vznikly nahrávky kompletního Nielsenova orchestrálního díla. Podílí se rovněž na nahrávání vysoce uznávané série CD britské hudby 20. století. Všechny tyto nahrávky získaly zvláštní mezinárodní uznání.

Douglas Bostock je mezinárodně uznávaný jako učitel dirigování. Jeho dirigentské mistrovské kurzy v mnoha zemích se těší se velké oblibě.