Jakub Obrovský - Arkádie

Počátky samostatné umělecké tvorby Jakuba Obrovského (1882–1949) se datují do prvního desetiletí 20. století. Jeho dílo provází hluboký vztah k člověku a k přírodě, v němž dominuje vášnivé zaujetí krásou lidského těla. Pokud měl Obrovský nějaké vzory, bylo to umění antiky a italské renesance. Umělec vycházel také z domácí tradiční malby reprezentované Maxem Švabinským a Josefem Mánesem, hledal původní přirozený stav souznění člověka s přírodou, idealizovanou dokonalost, hledal „ztracený ráj“.

Výstava je realizována ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Hodoníně, kde je uložena umělcova pozůstalost. Soubor čtyřicítky obrazů a plastik zahrne také díla ze Západočeské galerie v Plzni a z Národní galerie v Praze. Výstavu doprovází reprezentativní publikace vydaná hodonínskou galerií.